Postbellum

 

 Postbellum

Adolf Řehoř (1935)

.
  Adolf Řehoř (1935)
Nikdo by neměl být zapomenut

Když otce zatkli, nikdy jsme ho potom už neviděli

„V koncentračním táboře mně zahynul otec. Další příbuzný zahynul v Osvětimi. Můj tatínek byl nejprve devět měsíců v Kounicových kolejích v Brně. Potom byl deportován do Gross-Rosen v Polsku a odtud šel pochod smrti do Sangerhausen-Dora. Tam pak byli vězni vykoupáni, necháni tři hodiny na mrazu nazí a postupně tam umírali. To už bylo v roce 1945, v únoru. My jsme otce hledali přes repatriační úřad. Ohlásil se nám písemně jeden spoluvězeň z Ostravy, který si pamatoval jeho číslo, že tam byl deportován a krátce nato podlehl. Mám všechno schované, ty dopisy a zprávy. Poslední zprávy jsme obdrželi z toho Gross-Rosenu, dva německy psané dopisy. Otec tedy německy neuměl, tak mu to někdo psal, nevím, asi někdo z těch spoluvězňů. Česky to nemohlo být napsáno. Z těch Kounicových kolejí nám psal (česky) jednou za měsíc a my mu mohli posílat jednou za čtrnáct dní balíček. Maminka s jeho bratrem se ho pokoušeli navštívit, ale gestapo je tam vůbec nepustilo, tak zůstali jen u brány. Když tedy otce zatkli, už jsme ho potom nikdy neviděli.“

  • narozen 28. června 1935
  • 1939 – otec v komunistickém domácím odboji
  • 1941 – nástup do české školy v Jevíčku
  • 1941 – věšení zvonů pro německé armádní účely z městské věže v Jevíčku
  • 1942 – deportace Židů z Jevíčka do Terezína
  • otcovo úmrtí v koncentračním táboře
  • 1945 – osvobozování Jevíčka
  • 1966 – vstup do KSČ
Pro spuštění videa je nutný nainstalovaný přehrávač Adobe Flash Player.
Materiály jsou převzaté z portálu www.pametnaroda.cz a veškerá práva k užívání těchto materiálů vycházejí z práv konkrétních projektů na tomto portále. Více se dočtete v profilu pamětníka zde.