Postbellum

 

 Postbellum

Kamila Bendová (1946)

.
 Kamila Bendová (1946)
Měla jsem pocit, že před soudem stojí posledních šest lidí v této zemi, kterým o něco jde

Staří bolševici a jejich vyrovnání se s minulostí

„Když v roce 1979, nebo možná 1980, odjížděli Vaněčkovi – což byli lidé také z téhleté party – do emigrace, tak… Když lidi emigrovali, dost často se to dělalo tak, že prodali byt a nábytek a pak vlastně už neměli kde udělat to rozloučení, takže to dělali u nás. Požádali nás, abychom k tomu půjčili byt. A pozvali si sem svoje přátele, což byli staří bolševici, Šilhán tady byl tenkrát a tahleta parta. A protože se znali s Věrou Brázdovou, tak tady byli také Brázdovi. Já si velice intenzivně pamatuji na scénu, kdy Jiřina Kynclová říkala, že vlastně ta situace v 70. letech je mnohem horší, než byla v 50. letech, protože teď rozbíjejí celé ty rodiny a... Věra Brázdová začala říkat: ,No počkejte, ale tenkrát to bylo snad ještě horší, ty lidi tehdy zavírali na desetiletí a ty rodiny samozřejmě taky rozbili....‘ A oni tady opravdu všichni – takových těch horních deset tisíc – byli strašně překvapení. To byl úplně neuvěřitelný rozhovor, protože oni měli pocit, že jim se přeci tehdy vůbec nic nedělo, a vlastně si to, myslím, pořádně neuvědomili, že někomu jinému se něco dělo. Bylo to opravdu zvláštní, protože začali znovu říkat: ,No dobře, no, ale to se týkalo jen některých, ale tady rozbíjeli ty rodiny a…‘ To bylo tak neuvěřitelný neporozumění, každý mluvil úplně o jiném světě. Tihleti byli tam nahoře a toho si vůbec nevšímali, co se děje dole.... Kdo se omluvil? Existuje pár lidí: Otka Bednářová, která to skutečně vnitřně prožila, ten přerod. Brala to jako svou vinu, tu spolupráci, to členství v komunistické straně. Dokonce tady mám od ní nějaký dopis, že když měla dostat od Havla nějakou cenu, tak řekla, že tam nemůže přijít, protože přeci nemůže stát vedle Otíka Mádra. To je jeden případ. A do jisté míry Jiří Ruml, ten překvapivě ty věci hodně vnímal. Ale mnozí absolutně ne. Hübla jsem nikdy neviděla, ale mám pocit, že měl pořád pocit, že oni jsou nositelé, ta šlechta, nositelé budoucnosti, toho správného, co se teď trochu zvrhlo, ale že oni se opět dostanou k té moci a že to půjde tím správným směrem. S nimi to nebylo lehké. A oni náma naprosto pohrdali...“

  • narozena 12. října 1946 v Brně
  • v roce 1964 maturovala na SVVŠ v matematické třídě
  • v roce 1967 se provdala za Václava Bendu
  • v letech 1964-1969 studovala na Matematicko-fyzikální fakultě UK, obor matematická analýza
  • v letech 1969-1991 zaměstnána v Matematickém ústavu ČSAV
  • manžel Václav Benda signatářem Charty 77
  • manžel Václav Benda odsouzen v procesu s VONS na čtyři roky do vězení, vězněn v letech 1979-1948
  • v červnu 1999 Václav Benda zemřel
  • v letech 1999-2007 vedla filozofické semináře na FF UK
  • roku 2003 zvolena do funkce inspektorky Úřadu pro ochranu osobních údajů
Pro spuštění videa je nutný nainstalovaný přehrávač Adobe Flash Player.
Materiály jsou převzaté z portálu www.pametnaroda.cz a veškerá práva k užívání těchto materiálů vycházejí z práv konkrétních projektů na tomto portále. Více se dočtete v profilu pamětníka zde.