Postbellum

 

 Postbellum

Emilie Konečná (1933)

.
 Emilie Konečná (1933)
Slyšeli jsme křik a viděli kouř z hořících domů

Pomoc Židovce a potíže s banderovci

„Potom už byla ta hrůza, jak Židy vraždili. Takže on se se synem ztratil a akorát ona v noci chodila a klepala na nás. Vždycky jsme jí na okno chystali jídlo. Spala někde venku a vždycky si ho vzala. Hrozně jsme se báli, protože kdyby to někdo viděl, tak jsme mohli být popraveni. Byla to hrozná situace, ale pak se ztratila a přestala chodit. Vůbec nevíme, kde skončila, protože jsme se taky hrozně báli. Oni na nás také jako na Čechy byli zaměření banderovci. Zažívali jsme s nimi hrozné problémy, protože přišli v noci, vzbudili nás a tatínek jim musel jít do kovárny kovat koně. Maminka jim šila takový bílý oblečení a kabáty, aby v zimě nebyli vidět. A taky pro jídlo k nám chodili. Takže my jsme byli pořád pod nějakým dohledem.“

  • narozena 3. března 1933 v obci Koryta na Volyni v tehdejším Polsku (dnes Ukrajina)
  • volyňská Češka
  • za války rodina pomáhala pronásledované Židovce
  • příbuzní zavražděni v Českém Malíně 13. července 1943
  • svědkyně řádění banderovců na Volyni
  • v roce 1947 rodina reemigrovala do Československa
  • usadili se v Petrově nad Desnou
  • v roce 2017 žila Emilie v Bludově
Pro spuštění videa je nutný nainstalovaný přehrávač Adobe Flash Player.
Materiály jsou převzaté z portálu www.pametnaroda.cz a veškerá práva k užívání těchto materiálů vycházejí z práv konkrétních projektů na tomto portále. Více se dočtete v profilu pamětníka zde.