Postbellum

 

 Postbellum

Miloš Horanský (1932)

.
  Miloš Horanský (1932)
Bere mě mráz po zádech, když dnes slyším Čechy Čechům

Deportace kamaráda Ebebeho

„No, třeba ten Ebebe, ten kamarád romský, ten pastýř. My jsme ho milovali, on byl starší, on byl rozkošný. Byl hrbatý, byl takový velmi neobvyklý, taková silná mohutná hlava, lehce bláznivý, velmi veselý, trošku tajemný a měl sugestivní vliv na nás na děti a byl vlastně jakási naše hlava. To víte, jak je tlupa dětská, tak vždycky to má nějakého vůdce a ten Ebebe… Jo, on špatně mluvil. Ale hlavně když pásl, tak říkal: ‚E be e be be.‘ On na ně mluvil, on jim říkal: ‚Be be.‘ Berani říkají ‚be be‘, že jo, bečí be be be. Tak šlo stádo a říkalo: ‚Be be.‘ A on po nich: ‚E be E be be.‘ On je oslovoval jakoby, vedl s nimi tento hovor a my jsme mu z toho říkali Ebebe, nevím ani, jak se jmenoval. Ale kamarádsky, přezdívkou dostal název Ebebe. No, a pak dostal obsílku. Byl slavnostně oblečený. Nevěděl, kam jede. Přijel náklaďák, tam byl slepičák, schody a po těch vystupovali jednotliví Romové nebo Židé a odváželi je do lágru. A my jako děti jsme stáli dole, plakali a říkali: ‚Ebebe, Ebebe.‘ Loučili jsme se, dělali křížky, brečeli a Ebebe nám odjel. Už jsme ho nikdy neviděli. To byl kamarád Ebebe.“

  • narodil se v roce 1932 na Slovensku
  • v dětství se setkal se slovenským prezidentem Jozefem Tisem
  • po nástupu Hlinkovy slovenské ľudové strany se musela jeho rodina ze Slovenska vystěhovat
  • vystudoval divadelní režii na pražské DAMU a brněnské JAMU
  • v roce 1968 se aktivně zapojil do činnosti Klubu angažovaných nestraníků
  • prošel divadly v Novém Jičíně, Ostravě, Opavě, Praze, Chebu, Liberci a Kladně
  • kromě divadla i píše, zejména básně
Pro spuštění videa je nutný nainstalovaný přehrávač Adobe Flash Player.
Materiály jsou převzaté z portálu www.pametnaroda.cz a veškerá práva k užívání těchto materiálů vycházejí z práv konkrétních projektů na tomto portále. Více se dočtete v profilu pamětníka zde.