Postbellum

 

 Postbellum

Mária Lendelová (1944)

.
  Mária Lendelová (1944)
Ségra, ty buď ráda, že žiješ!

Jak učila tatínka číst

„Táta neuměl ani do desíti počítat, [jen] takhle jedna, dva, tři, čtyři, do pěti. Negramotní lidi byli, no – neuměli ani číst, ani počítat, ani podepsat se. A já mu psala – to jsem mu vzala ruku s tužkou – no a: ‚Podívej,‘ říká, ‚ jak umím psát.‘ Takhle jsem jezdila, jo, J-U-L, on se jmenoval Julius. Třikrát, čtyřikrát [jsme to zkoušeli a] ani jedno písmenko neuměl, zbytečně jsem mu ruku držela. No a Harvan říká: ‚Holčičko, pusť mě. Já to neumím, já to nenapíšu.‘ – ‚Ale napíšeš. Když se to naučíš, tak budeš umět psát.‘ Kreslila jsem mu čárky, šikmé, rovné čáry, aby trošku věděl, jak to chytit do ruky. Udělal mi jedno písmenko, J, a nic víc. Mávnul rukou a říká: ‚Nejde mi to, holka. Nech to být! Nebudu psát. Když mě nikdo neučil odmala, tak ani ke stáru.‘ Říkám: ‚Ale i na stáří se člověk může naučit, když neumí. Aspoň aby ses uměl podepsat. Aspoň svoje jméno, když je potřeba.‘ – ‚Ále, udělám křížky a hotovo.‘ To jsem se musela vždycky smát.“

  • narozena 10. ledna 1944 ve slovenském Telgártu
  • během druhé světové války přišla o část rodiny
  • s otcem jezdili od padesátých let do Čech za prací
  • v šedesátých letech se vdala a zůstala v Čechách natrvalo
  • pracovala v dělnických profesích a v zemědělství
  • zpívala s romskou kapelou Horváthovci
  • žije v Lovosicích
Pro spuštění videa je nutný nainstalovaný přehrávač Adobe Flash Player.
Materiály jsou převzaté z portálu www.pametnaroda.cz a veškerá práva k užívání těchto materiálů vycházejí z práv konkrétních projektů na tomto portále. Více se dočtete v profilu pamětníka zde.