Postbellum

 

 Postbellum

Franjica Poznik (1930)

.
    Franjica Poznik (1930)
Život prošel jako jeden den

Partyzánská čekaná

„Já jsem už… ano od jedenácti, dvanácti či třinácti let chodila taky [na trh]. Maminka mě napakovala, ať jdu do města koupit sůl, kterou jsme neměli. Já jsem ten tvaroh a ty vajíčka a tu trošku, co jsme měli, šla do Daruvaru odnýst, abysme koupili... A vtom byla čekaná! Partyzáni! Oni nás nepustili do města a vzali nám to. To se poslalo do partyzánské nemocnice. Byl útok, [vojáci] šli od Pakracu a šli i od Daruvaru. A partyzáni byli tu, v jednom domě u lesa, a tu jsme i my byli schovaní – tu byla čekaná! Oni po nás tam začali střílet, jedno na druhý! Střílelo se! A to se střílelo a my děti jsme se bály, až v světnici pod postel jsme vlezly. Rakety lítaly, jezdily tanky a partyzáni utekli do lesa. A v tom jsem byla jako děcko.“

  • narozena 9. února 1930 ve Střežanech (chorvatsky Sređani) v dnešním Chorvatsku
  • během druhé světové války zažila působení partyzánů, ustašovců i tzv. Černé legie
  • roku 1954 se rodina přestěhovala v rámci tehdejší Jugoslávie do obce Beška ve Vojvodině
  • záhy se provdala, vychovala dvě dcery
  • vzpomíná na život na vesnici a práci v zemědělství
  • cestovala, mj. do Čech, kde navštívila příbuzné
Pro spuštění videa je nutný nainstalovaný přehrávač Adobe Flash Player.
Materiály jsou převzaté z portálu www.pametnaroda.cz a veškerá práva k užívání těchto materiálů vycházejí z práv konkrétních projektů na tomto portále. Více se dočtete v profilu pamětníka zde.